reklama

Zavádění mléka a mléčných výrobků do výživy dětí

Kdy zavést kravské mléko a výrobky z něj do výživy kojenců? Přečtěte si, co na toto téma napsali odborníci ze Světové zdravotnické organizace.

Text je překladem části 8. kapitoly publikace Feeding and nutrition of infants and young children : Guidelines for the WHO EuropeanRegion, with emphasis onthe former Soviet countries, vydané Světovou zdravotnickou organizací v roce 2003. Zdroj: http://www.euro.who.int/en/publications/abstracts/feeding-and-nutrition-of-infants-and-young-children

Čerstvé kravské mléko je díky svému nutričnímu složení zdrojem mnoha živin potřebných pro růst dítěte. Nemělo by být ale zařazováno do stravy dříve než v 9 měsících věku, a to z následujících důvodů:

  • může vytlačit ze stravy mateřské mléko,
  • má nízký obsah železa,
  • může způsobit gastrointestinální krvácení, zvláště před 6 měsícem věku,
  • má vysoký obsah bílkovin a sodíku, třikrát až čtyřikrát větší než v mateřském mléce.

Aby bylo mléko zvířat mikrobiologicky bezpečné, je důležité, aby bylo před konzumací pasterizováno nebo převařeno. Kravské mléko, ze kterého byl tuk odstraněn částečně (polotučné mléko, obvykle 1,5 – 2 % tuku) nebo zcela (odtučněné mléko, obvykle méně než 0,5 % tuku), obsahuje ve srovnání s plnotučným kravským mlékem méně energie a vitamínů rozpustných v tucích. Podobně mléka v prášku vyráběná ze sušeného odtučněného mléka mají nízký obsah energie. Navíc, stejně jako u umělých mlék pro kojence, mléka v prášku mohou být kontaminována, pokud jsou připravována ze znečištěné vody. Je proto nezbytné připravovat je v hygienických podmínkách a přesně dodržovat pokyny tak, aby připravené mléko nebylo ani příliš koncentrované, ani příliš zředěné.

Nesnášenlivost laktózy (způsobená ztrátou schopnosti vytvářet střevní enzym laktázu u dětí z nepasteveckých populací) je v Evropě vzácná a není tedy kontraindikací pro použití kravského mléka nebo mléka jiných savců v kojeneckých příkrmech.

Věk pro zavádění kravského mléka do výživy dětí
V pozdějším kojeneckém věku dítěte je pro některé matky obtížné zajistit dostatek mateřského mléka podle potřeb dítěte. Důvodů může být mnoho, včetně nutnosti nebo rozhodnutí vrátit se zpět do práce. V některých zemích je doporučeno zařadit kravské mléko do výživy dítěte až po 12. měsíci věku. Před 12. měsícem věku je doporučováno kojení nebo podávání umělých mlék pro kojence, a to zejména z důvodů uvedených výše. V jiných zemích je doporučováno postupné zavádění kravského mléka do stravy dětí od 9. nebo 10. měsíce. Kojení nebo podávání umělých mlék pro kojence do 12. měsíce věku nemá žádné negativní dopady za předpokladu, že jsou podávány v dostatečném množsví a obsah železa v příkrmech je přiměřený. V mnoha zemích Evropy jsou však umělá mléka pro kojence mnohem dražší než kravské mléko a podávání umělých mlék do 12 měsíců věku dítěte tak může být ekonomicky omezující. Z těchto důvodů je rozumné dát následující doporučení ohledně optimálního věku pro zavádění kravského mléka do výživy dětí.

Před 9. měsícem věku by nemělo být dětem podáváno jako nápoj neupravené kravské mléko a neměly by jim být podávány ani mléčné výrobky ve větším množství. V malém množství mohou být použity při přípravě příkrmů již od 6. měsíce. Mezi 9. a 12. měsícem mohou být kravské mléko a mléčné výrobky postupně zařazovány do stravy kojence, nejlépe jako doplněk ke kojení, popř. při nedostatku mateřského mléka nebo pokud se tak rodina rozhodne jako doplněk k umělému mléku pro kojence.

Množství kravského mléka
Kojení je doporučováno během celého prvního roku dítěte a pokud je to možné, tak s pokračováním v druhém roce věku. Pokud je množství mateřského mléka stále vysoké (více než zhruba 500 ml denně), není důvod zavádět do stravy dítěte jiná mléka. Mnoho žen v Evropě přestává kojit před 1 rokem věku dítěte a i pokud kojí v období od 9. do 12. měsíce věku, je příjem mléka dítětem nízký. Při nízkém nebo žádném příjmu mléka je zde riziko deficitu některých živin a potenciálně problém s kvalitou bílkovin, pokud dítě nemá jiné zdroje živočišných bílkovin. Během pozdějšího kojeneckého věku (zhruba od 9. měsíce) může nadměrný příjem kravského mléka omezit rozmanitost stravy dítěte. Rozmanitost chutí a struktury potravy přitom pomáhá rozvíjet dovednosti při jídle. Navíc se kravské mléko vyznačuje nízkým obsahem železa a jeho špatnou vstřebatelností do organizmu, což při vysokém příjmu tohoto mléka predisponuje dítě k deficitu železa. Např. pokud 12měsíční dítě konzumuje 1 litr kravského mléka nebo ekvivalentní množství mléčných výrobků denně, jsou tím pokryty dvě třetiny jeho potřeby energie, a zbývá velmi malý prostor pro pestrou a zdravou výživu.

Mléka se sníženým obsahem tuku
V mnoha zemích je jako součást zdravé výživy pro dospělé doporučováno mléko se sníženým obsahem tuku. Není doporučováno před 1 rokem věku a v některých zemích před 2. až 3. rokem věku. Např. ve Velké Británii není běžně doporučováno polotučné mléko před 2. rokem a odtučněné mléko není doporučováno až do 5 let. Toto doporučení nevyplývá pouze z nízkého obsahu energie u mlék se sníženým obsahem tuku, ale také z toho, že u těchto mlék tvoří výrazně větší podíl energie bílkoviny. Např. u odtučněného mléka tvoří bílkoviny 35 % energie ve srovnání s 20 % u plnotučného mléka a pouze 5 % u mateřského mléka. Pokud by byl velký podíl energie přijat z mlék se sníženým obsahem tuku, zvýšilo by to příjem bílkovin na úroveň, která by mohla být škodlivá. Na druhou stranu, mléka se sníženým obsahem tuku nejsou škodlivá, pokud jsou podávána v malém nebo nepříliš velkém množství a pokud výživa obsahuje i další tuky.

Proto by z opatrnosti neměla být mléka se sníženým obsahem tuku zaváděna do výživy dětí před 2. rokem. Stejná pravidla by měla být respektována při zavádění dalších mlék, jako je kozí, ovčí, velbloudí a kobylí. V úvahu by se přitom měla vzít odlišná osmolalita a odlišný obsah vitamínů a minerálů v různých mlécích. V každém případě je nezbytné, aby byla zaručena jejich mikrobiologická bezpečnost.

Fermentované mléčné výrobky
Tekuté mléko má krátkou trvanlivost. Fermentace tuto trvanlivost prodlužuje a tak umožňuje skladování a dopravu mléka a mléčných výrobků. Většina fermentovaných mlék je fermentována pomocí laktobacilů. Fermentací se z laktózy vytváří laktát a mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Pokles pH zároveň zabraňuje množení mnoha patogenních mikroorganizmů. Fermentovaná mléka jsou nutričně podobná těm nefermentovaným, pouze část laktózy je rozložena na glukózu, galaktózu a látky uvedené výše. Fermentovaná mléka jsou výborným zdrojem živin, např. vápníku, bílkovin, fosforu a riboflavinu.

Fermentovaným mléčným výrobkům jsou tradičně přisuzovány mnohé zdravotní přínosy a jsou používány jako prevence celé řady nemocí včetně aterosklerózy, alergií, gastrointestinálních poruch a rakoviny. Ačkoli empirická zjištění prozatím nebyla potvrzena kontrolovanými studiemi, počáteční výsledky výzkumu antibakteriálních, imunologických,  protinádorových a cholesterol snižujících efektů naznačují potenciální přínos fermentovaných mléčných výrobků. U malých dětí se stále častěji ukazuje, že určité kmeny laktobacilů mají příznivý efekt na výskyt a trvání akutních průjmů. Potenciální zdravotní efekt, nazývaný také probiotický efekt, je způsoben buď vysokým množstvím živých bakterií v těchto výrobcích nebo mastnými kyselinami s krátkým řetězcem nebo jinými látkami vznikajícími v průběhu fermentace.

Fermentované mléčné výrobky zřejmě zlepšují absorpci železa přijímaného z rostlinné potravy, a to vlivem jejich nižšího pH. Dva nejběžnější fermentované mléčné výrobky obsahující probiotika a dostupné v Evropě jsou jogurt a kefír.

Jogurt je vyroben fermentací mléka (obvykle kravského) pomocí Lactobacillus bulgaricus a Streptococcus thermophilus za stanovených podmínek (čas a teplota).

Kefír je fermentované mléko s charakteristicky šumivou, kyselou chutí původem z kavkazských hor. V současné době představuje 70 % spotřeby fermentovaných mlék v zemích bývalého Sovětského svazu. Připravuje se přidáním kefírových zrn (malé shluky mikroorganizmů sdružených v polysacharidovém řetězci) nebo mateřských kultur připravených z kefírových zrn do mléka a jeho fermentací.

Sýr je také fermentovaným mléčným výrobkem, u kterého je nestálá tekutina přeměněna na koncentrovanou potravinu, která může být uskladněna. Tvrdé sýry se skládají zhruba z jedné třetiny z bílkovin, z jedné třetiny z tuku a z jedné třetiny z vody. Sýry jsou bohaté na vápník, sodík a vitamín A a v menší míře také na vitamíny skupiny B. Měkké sýry jako např. cottage obsahují více vody než tvrdé sýry a mají proto méně živin a energie. Tvrdé sýry mohou být zařazovány do stravy dítěte v malém množství mezi 6. a 9. měsícem, ale roztíratelné sýry by měly být používány až po 9. měsíci věku.

Text je překladem části 8. kapitoly publikace Feeding and nutrition of infants and young children : Guidelines for the WHO European Region, with emphasis onthe former Soviet countries, vydané Světovou zdravotnickou organizací v roce 2003. Zdroj: http://www.euro.who.int/en/publications/abstracts/feeding-and-nutrition-of-infants-and-young-children

Zeptejte se na mléko v diskuzním fóru nebo sdílejte své zkušenosti na blogu Maminkám.cz.

Doporučit e-mailem

Vláknina ve výživě kojenců a batolat

reklama
reklama
reklama

Nejnovější příspěvky do diskuze

Další nové příspěvky

Do diskuzního fóra

nově založená témata v diskuzi

Další nová témata

Do diskuzního fóra

Těhotenská kalkulačka.



Zapamatovat vložené údaje

Výpočet plodných dnů.


Tisknout

O násKontaktReklamaAktualityBlogReklamní článkySoutěžeZajímavé odkazy

Uživatelské menu

PřihlášeníRegistrace

TOPlist