Většina zdravotníků i dalších osob (výrobci výživ nebo laktační poradkyně) se v této věci odvolává na doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO). Vzhledem k tomu, že s odvoláním na doporučení WHO jsou někdy publikovány velmi rozdílné údaje, uvádíme raději přesné znění (celou studii WHO o výživě najdete zde):
Pro evropský region WHO platí doporučení, že všichni kojenci by měli být plně kojeni od narození do zhruba 6 měsíců věku a přinejmenším po dobu prvních 4 měsíců věku. U některých kojenců může vzniknout potřeba příkrmů před 6. měsícem věku, ale příkrmy by neměly být zaváděny před 4. měsícem věku. Známkou toho, že by příkrmy měly být zavedeny před 6. měsícem věku, je (při vyloučení zjevných onemocnění) nedostatečné přibírání dítěte (ověřeno dvěma nebo třemi váženími) nebo to, že dítě při neomezeném kojení projevuje známky hladu. Pozornost by měla být věnována použití odpovídajících růstových grafů, přičemž by mělo být bráno v úvahu, že tempo růstu kojených dětí se liší od tempa růstu, na kterém jsou založeny statistiky amerického Národního centra pro zdravotní statistiku. Nicméně, pozornost by měla být také věnována dalším faktorům, včetně porodní váhy a gestačního věku, klinického stavu a celkového stavu růstu a výživy kojence na začátku přikrmování před 6. měsícem věku. Studií provedenou v Hondurasu bylo zjištěno, že podávání vysoce kvalitních příkrmů kojeným dětem s porodní váhou mezi 1500 g a 2500 g od 4. měsíce věku nepřineslo těmto dětem růstové výhody. Toto zjištění podporuje doporučení o plném kojení do zhruba 6 měsíců věku, a to i u kojenců s nízkou porodní váhou.
Doporučení tedy zní: První příkrmy by mělo dítě dostat zhruba v 6 měsících (jedná se o kalendářní měsíce, tedy věk zhruba 26 týdnů) a zároveň ne dříve než ve 4 měsících. Období mezi 4. a 6. měsícem je jakýmsi předělem, kdy zavedení příkrmů dítě nepoškodí a v určitých situacích (neprospívání, hlad, speciální nároky výživy) mu může i prospět.
Doporučení WHO je bohužel definováno pouze pro kojené děti, přičemž rodiče nekojených dětí se u nás často setkávají s doporučením na časnější zavádění příkrmů. Dobou zavádění příkrmů u nekojených dětí se zabývá např. dokument Výboru pro výživu Evropské společnosti pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu (odkaz na dokument zde). Ačkoli výbor nachází určité teoretické argumenty pro rozdílnou dobu zahájení příkrmů u kojených a nekojených dětí, je konečným stanoviskem výboru doporučení o shodné době zavádění příkrmů u obou skupin kojenců, a to spíše z praktických důvodů.
Čeští lékaři také v poslední době prosazují stejný přístup u kojených i nekojených dětí, tedy zavádění nemléčné stravy okolo 6. měsíce věku a ne dříve než po 4. měsíci věku. Primář dětské kliniky Všeobecné fakultní nemocnice MUDr. Pavel Frühauf, CSc. ve svém článku (odkaz na článek zde) uvádí následující důvody pro zavedení příkrmů před 6. měsícem věku dítěte (týká se kojených i nekojených dětí):
Důvody k časnějšímu zavedení – ne však před koncem 4. měsíce (po 16. týdnu) – jsou:
váhové neprospívání prokázané opakovaným vážením,
hlad při neomezeném kojení.
Další orientační kritéria jsou:
překročení váhy 6 000 g,
nutnost kojit nebo podávat formuli více než 8–10krát denně,
pití více než 900–1 000 ml mléka denně.
Pokud se z jakýchkoli důvodů rozhodnete začít s příkrmy dříve než v 6 měsících věku dítěte, poraďte se o tom s pediatrem vašeho dítěte. Stejně tak se s ním poraďte, pokud se rozhodnete začít naopak později. WHO uvádí ve své studii následující rizika předčasného a pozdního zavádění příkrmů:
Rizika předčasného zavádění příkrmů (před 4. měsícem věku):
- příkrmy mohou předčasně vytlačit ze stravy mateřské mléko a tím snížit jeho produkci u matky. Výsledkem by mohl být nedostatečný příjem energie a živin z potravy u dítěte,
- zvýšené riziko průjmových onemocnění a následné podvýživy, neboť sliznice zažívacího ústrojí u nejmenších kojenců nemá vytvořenou dostatečnou obranu proti bakteriálním nákazám,
- zvýšené riziko rozvoje alergických onemocnění a následné podvýživy z důvodu nezralosti střevní sliznice.
Rizika pozdního zavádění příkrmů:
- zpomalení růstu a podvýživa z důvodu nedostatečného příjmu energie a živin,
- deficit některých stopových prvků, zejména železa a zinku, kterých je v mateřském mléce pro potřeby dítěte v pozdějším věku přirozený nedostatek,
- promeškání vhodné doby pro rozvoj některých motorických schopností, jako je např. žvýkání.
Zeptejte se na zavádění příkrmů v diskuzním fóru.
