Vliv kojení a zavádění příkrmů na rozvoj alergických onemocnění u dětí

Vlivu kojení na rozvoj alergií u dětí se věnuje mnoho studií. Studie jsou průkazné zejména u dětí, které mají vysoké riziko rozvoje atopických onemocnění (onemocnění se vyskytuje u alespoň jednoho přímého příbuzného).

Kojení a umělá kojenecká mléka
U dětí s vysokým rizikem rozvoje atopických onemocnění snižuje výlučné kojení po dobu alespoň 4 měsíců, popř. kojení s dokrmem hydrolyzovaným kojeneckým mlékem, riziko rozvoje atopické dermatitidy (ekzému) a alergie na bílkovinu kravského mléka, a to ve srovnání s dětmi, které jsou krmeny běžným kojeneckým mlékem. Dokrm extenzivně hydrolyzovaným kojeneckým mlékem může podle některých studií snižovat riziko výrazněji než dokrm částečně hydrolyzovaným mlékem. Ve skupině dětí s nízkým rizikem rozvoje atopických onemocnění se tato onemocnění vyskytovala nezávisle na druhu podávané mléčné výživy.

Vliv druhu mléčné výživy na rozvoj astmatu nebyl studiemi prokázán. Nebyl prokázán ani preventivní vliv umělých mlék na bázi sójových bílkovin na rozvoj atopických onemocnění. Předmětem studie nebyla umělá mléka na bázi aminokyselin.

V lednu 2008 publikovala Americká pediatrická akademie (AAP) v časopise Pediatrics studii o vlivu kojenecké výživy na rozvoj atopických onemocnění v dětském věku (odkaz na studii dole pod článkem). Atopickými onemocněními se v tomto případě rozumí atopická dermatitida (ekzém), astma a potravinové alergie. Atopická onemocnění jsou geneticky podmíněná, ale jejich rozvoj je ovlivněn mnoha faktory. Jedním z nich je výživa v kojeneckém věku, což představuje příležitost pro prevenci těchto onemocnění.

Studie nahrazuje předchozí doporučení AAP, která se zabývala použitím hypoalergenních umělých mlék pro kojence a postupy zavádění příkrmů jako prevence atopických onemocnění.

Zavádění příkrmů
Ve svém stanovisku z roku 2004 doporučovala AAP jako prevenci atopických onemocnění odložit podávání některých potravin do pozdějšího dětského věku (vejce po 2. roce, arašídy, oříšky a ryby po 3. roce). Od té doby bylo provedeno několik výzkumů, které měly toto doporučení potvrdit, ovšem výsledky jsou rozporuplné. Shoda panuje v tom, že příkrmy by neměly být dětem podávány před 4. až 6. ukončeným měsícem věku. Studie posuzující vliv pozdějšího zavádění příkrmů na rozvoj atopických onemocnění přinesly protichůdná zjištění a proto AAP uzavírá text konstatováním, že pro posouzení vlivu jakýchkoli opatření v oblasti výživy dětí starších 4 až 6 měsíců je potřeba provést další dlouhodobé studie. Toto tvrzení se týká i posouzení vlivu doby zavádění silně alergennních potravin, jako např. ryby, vejce nebo arašídy.

Zeptejte se na alergie v diskuzním fóru.

Zdroj:
http://pediatrics.aappublications.org/content/121/Supplement_2/S92.3